Labyrintem slov...

archiv fanfic od roku 2008

Hodnocení uživatelů:  / 5
NejhoršíNejlepší 

Původní název: Lynne's AU Ending to The Marriage Stone
Autorka: lynned0101

Překlad: larkinh
Beta-reader:  nebetováno
Párování:  Harry Potter/Severus Snape, vedlejší páry SB/RL a HG/RW
Rating: slash, 15+

 

 

 

Vzájemná nedůvěra mezi jednotlivými skupinami, které byly připraveny postavit se za Harryho, se projevila téměř okamžitě.

Nitocris mluvila o posílení ochran a ochotě svázat svou vlastní magii s kameny, z nichž byl hrad vybudován, ale ředitel nesouhlasil s tím, aby v tuto chvíli kdokoliv něco přidával k ochranným zaklínadlům. Ze schůzek bylo zřejmé, že madame Bonesová předpokládala, že to bude Ministerstvo kouzel, prostřednictvím šéfa bystrozorů Maxwella Darmuta, kdo bude mít hlavní slovo při rozhodování. Členové Fénixova řádu byli povoláni do Bradavic a očekávali od ředitele instrukce - nedůvěru vznášející se mezi nimi a ministerstvem nešlo přehlédnout. Asgeir Brand mluvil s Harrym a Brumbálem v soukromí. Připomněl jim, že Zimní země přerušily veškeré vztahy s Ministerstvem kouzel a jsou tudíž připraveni bojovat za Harryho, ale nikoliv za ministerstvo.

Nitocris byla pouze první z řady mocných kouzelníků a čarodějek z jiných zemí, kteří přicházeli do Bradavic. Mnozí z nich nabízeli svou pomoc podle toho, jaké byly jejich silné stránky. A zatímco Zimní země mohly mít důvod nepodporovat ministerstvo, občané jiných zemí se také necítili povinni pomáhat britskému Ministerstvu kouzel. Všichni sem přijeli kvůli Harrymu a své služby nabízeli především jemu.

Harry hned ráno požádal o malé soukromé setkání - jen on, Severus a ředitel, aby to mohl s nimi probrat.

Albuse jeho inciativa potěšila a díval se na něj s vřelou pochvalou.

"Chlapci, stojíme před výzvou. Můj výzkum ohledně přechozích králů ukázal, že král byl ten, kdo vedl lidi do boje. Časy byly tenkrát jednodušší. Jednotlivé role byly jasnější, bitvy menší. Pokud budeme hledat inspiraci v tradici, pak to bude Harry, kdo všechny povede to bitvy proti temnotě."

Harry se zatvářil zděšeně a Severus rozzuřeně. Než mohl některý z nich začít něco namítat, ředitel pokračoval.

"To ale není potřeba. Dnes jsou úplně jiné časy a naše situace je unikátní. Nadcházející bitva nebude jediným přímým střetnutím. Jistě, proběhne tradiční boj, Harryho vize to potvrdily, stejně jako přítomnost kouzelníků, čarodějek a temných bytostí nepříliš daleko od Bradavic. Tahle bitva bude velká, komplikovaná a důležitá."

Důrazně se podíval na oba mladší muže. "Ale ona sama bledne v porovnání s bojem, kterému bude čelit Harry, až se střetne s Voldemortem tváří v tvář. To bude ten nejdůležitější souboj. Nic nesmí ovlivnit či narušit Harryho boj s Voldemortem, nebo by se změnil osud celého světa."

Albus byl naprosto přesvědčený, že potřebují ministerstvo pro tu velkou bitvu, stejně jako Vikingy, členy Řádu a minimálně některé ze zahraničních hostů. Bohužel ministerstvo mělo utkvělou představu o způsobu vedení a nechápalo, jak se bude velká bitva lišit od té menší, která se odehraje na osobní úrovni.

"Pane řediteli, nedokážu si představit, jak všechny donutíme spolupracovat, pokud je nepovedu," ozval se nervózně Harry. Severus do něj zabodl svůj pohled. "Ministerstvo nevidí souvislosti. Nemyslím, že je bezpečné nechat plánování na nich." Na to Albus přikývl a Severus souhlasně zabručel.

Harry pokračoval: "Vy jste očividně další volbou, pane, ale sám jste už řekl, že ministerstvo nechce spoléhat výhradně na Vaše vedení. Fénixův řád je vnímán jako Vaše organizace, takže nevidím způsob, jak je přesvědčit, aby velení přenechali jinému členovi řádu. Severusi, tobě bych tuto roli bezvýhradně svěřil, ale budu tě potřebovat u sebe."

Severuse zahřála u srdce důvěra mladého muže a přikývl. Členové řádu alespoň chápali důležitost souboje mezi Harrym a Voldemortem, protože to bylo to, na co se zaměřovali už téměř 20 let.

Albus spojil prsty do stříšky a pátravě se na ně zadíval. "Kouzelnický svět má jedinou šanci, zachránit se před hrůzou Voldemortovy vlády. Nemůžeme si dovolit příští bitvu prohrát, protože jinak by došlo k politickým bojům a nastal by chaos. Hodně jsem přemýšlel nad tím, jak se vyhnout všemu politikaření a zajistit naši jednotu. Lord Brand mi pro tebe něco dal, něco, co nám ve skutečnosti může dost pomoci."

Ředitel se postavil a přešel ke svému stolu, kde vyzvedl balíček zabalený do hrubé látky a převázaný provázkem.

"Vyrobila to jedna z žen a poprosila lorda Branda, aby ti to odevzdal," řekl a balíček podal Harrymu.

Harry ho s obavami otevřel. Uvnitř našel temně rudou látku, na níž byl v centru vyšitý královský bílý jelen ve stříbrně ohraničeném poli. Severus si odfrknul nad tím, jak nebelvírsky to vypadalo, ale Harry se široce usmál a prohlásil: "Boží!"

"To je vlajka," odhadl Severus.

"Ano, nebo možná zástava. V minulosti byly vlajky symbolem státu nebo krále. Bojovníci ji následovali v boji stejně, jako následovali svého krále. Myslím, že tohle dokáže soustředit pozornost na Harryho, zatímco on sám se bude moci soustředit na mnohem důležitější souboj."

Severus zdvihl obočí. "Pořád ale nemáme nikoho vhodného, kdo by se s touhle zástavou postavil do čela davu."

"Vlastně bych měl pár nápadů. Dav, jak jsi to nazval, potřebuje víc koordinátora než vůdce. Zástupce za Harryho než generála. Každá z těch čtyř velkých skupin už beztak má strukturu i své lídry. Kdo jsou osoby s respektem u více z těch skupin, kteří bojují za Stranu světla, za Harryho? Osoby, které Harry zná aspoň trochu a věří jim? Někdo, kdo je známý i ministerstvu, Řádu a víceméně i celému kouzelnickému světu? Znáte Kingsleyho Pastorka. Je to důvěryhodný zaměstnanec Ministerstva kouzel, bývalý bystrozor a člen Fénixova řádu. Zná ho i pár Vikingů. Je velmi dobrou volbou, přestože není moc znám v zahraničí. Další je Sirius Black. Bývalý bystrozor, člen Řádu, byl u Volání, takže ho znají i cizinci. Bojovníci ze Zimních zemí ho zbožňují. Na druhou stranu, jeho vztahy s ministerstvem jsou naneštěstí špatné, navzdory našemu úsilí, Harry, a upřímně, o jeho schopnosti koordinovat velkou skupinu lidí v bitvě toho moc nevíme."

Harry a Severus se na sebe podívali, když ředitel zmínil Siria. Dokonce i Harry, který svého kmotra nadevše miloval, si ho nedokázal představit, jak koordinuje bitvu.

"Nicméně mě napadla ještě jedna osoba. Bývalá bystrozorka se zvláštním pověřením Ministerstva kouzel, původní stoupenkyně Řádu, kterou všichni členové dobře znají a váží si jí, ačkoliv nikdy nebyla členem. Byla na Volání a má zkušenosti s řízením velkého počtu kouzelníků a čarodějek po celém světě," dopověděl Albus a čekal, zda jeden z nich přijde na to, koho myslí.

Když odpověď nepřicházela, řekl: "Augusta Longbottomová."

Severus byl překvapen, zatímco Harry se tvářil zamyšleně. "Myslíte, že paní Longbottomová bude ochotná se toho ujmout?" zeptal se.

"Jsem si docela jistý, že ano, Harry. Mluvil jsem s ní, když připravovala svoje lekce tady v Bradavicích. Zdálo se, že Volání jí velmi ovlivnilo. Uvědomila si své místo v kouzelnickém světě a začala to brát opravdu vážně. Teď, když Neville nemá daleko do dospělosti, bude mít čas dělat i jiné věci. Myslím, že to přijme ráda."

Ředitel se pohodlně opřel a oddal se vzpomínkám. "Jako bystrozorka byla velmi dobrá. Dokonce i jako mladší bystrozor hrála významnou úlohu ve snaze Ministerstva kouzel zastavit Grindelwalda. Duel, který si každý pamatuje, zůstal na mně, ale předcházelo mu neskutečné množství práce a úsilí. Tenkrát jsem na ni hodně spoléhal a myslím, že se na ni můžeš spolehnout i nyní."

Severus měl potíže představit si starou čarodějku v roli, kterou jim vykreslil Albus, ale nakonec musel souhlasit: on s Harrym se musí soustředit na ten jeden konkrétní boj a velkou bitvu potřebují přenechat jiným. Pokud ostatní budou s Augustou rádi spolupracovat, kdo je on, aby se kvůli tomu hádal?

Harry se rozhodl a souhlasně přikývl. "Pane řediteli, rád bych si s paní Longbottomovou promluvil a zjistil, zda je ochotná být mým zástupcem. Mohl byste nám domluvit schůzku, jakmile se ukáže v Bradavicích?"

"Samozřejmě, chlapče, samozřejmě. Nemyslím, že by už byla zpět, ale jakmile ji uvidím, dám ti vědět."

"Také bych se dnes po obědě rád setkal se všemi, na které se budu muset spolehnout," pokračoval Harry. "Uvidíme, co mi řeknou havrani, a pak hned můžeme začít organizovat. Rád bych do toho zahrnul Hermionu, Rona, Draca a Nevilla, společně s paní Longbottomovou. Myslíte, že jí to nebude vadit?"

Albus se usmál. "Jsem si jistý, že Augusta bude nadšená, že se Neville dostal do užší skupiny. Všechny požádám, aby po obědě přišli."

Severus měl dojem, že Augusta nebude nadšená, až uvidí Draca Malfoye, ale nechal si ho pro sebe.

- - - - -

Všechny obvyklé činnosti byly zrušeny, protože každému bylo jasné, že brzy k něčemu dojde.

Vyučování stále probíhalo, a to hlavně z toho důvodu, aby mladší studenti byli zaměstnaní a nemohli podnikat rošťárny. Ve většině případů však za vyučující zaskakovali rodiče nebo jiní hosté, protože profesoři a starší studenti byli potřeba někde jinde.

Největší ruch byl ve sklenících. Dobrovolníci sklízeli rostliny do lektvarů a všichni studenti od čtvrtých ročníků výše vařili různé léčebné lektvary a masti pro ošetřovnu.

Severus svěřil svoje třídy několika bývalým studentům a všechny překvapil, když požádal Freda a George Weasleyovy, aby mu pomohli v jeho soukromé laboratoři.

Hagrid odvedl Filche, několik Vikingů a pár domácích skřítků za nejvzdálenější skleník, kde mu pomáhali s budováním ochranné konstrukce. Jiní bojovníci ze Zimních zemí vyrazili na pole nedaleko hradu, přitáhli odtamtud trebuchety, které tam stále ještě stály opuštěné pod maskovacími kouzly, a ukryli je v zákopech těsně za ochrannými kouzly.

Faraonka Nitocris spolu s ředitelem, Nevillem a tuctem vikinských bojovníků se vydala ke zdi, ohraničující bradavické pozemky. Tady bylo ukotveno hluboko do země mnoho ochranných kouzel. Albus měl obavy, že ochranná kouzla nepoznají Nitocris a nedovolí jí nic přidat, ale ukázalo se, že se v tomto mýlil - bradavické ochrany všechna její kouzla okamžitě přijaly. Faraonka také seslala několik speciálních zaklínadel přímo na kamennou zeď, které ji měly zpevnit. S velkou trpělivostí a nevšímavostí k mrazivému vzduchu postupovala podél zdi, dokud se nedostala k výchozímu bodu.

Augusta Longbottomová dorazila se skupinou dalších kouzelníků z ministerstva a byla potěšená, že v Bradavicích bylo již přítomno několik mužů a žen, které potkala při Volání nebo ve svých hodinách. Hned po jejím příchodu ji vyhledal domácí skřítek a nenápadně ji požádal, aby se okamžitě dostavila do ředitelny.

Jiný domácí skřítek informoval o jejím příchodu Harryho. Do ředitelny dorazil, právě když Augusta přijímala od ředitele šálek čaje.

Jakmile Harry vešel, Albus se postavil a paní Longbottomová ho napodobila, předpokládajíc, že se jedná o nějaké pravidlo, které je třeba při jeho příchodu dodržovat. Harryho tím uvedli do rozpaků, nicméně rychle přešel k paní Longbottomové a přivítal ji polibkem na tvář.

"Paní Longbottomová, rád Vás opět vidím," řekl a pokynul jí, aby se znovu posadila. Ředitel se omluvil, že musí odeslat nějaké zprávy, a odešel.

Harry se posadil a přemýšlel, jakým způsobem má nadnést svou prosbu. Jelikož nikdy nebyl svědkem podobné situace, podle níž by se mohl řídit, rozhodl se do toho skočit po hlavě.

"Paní Longbottomová, jsem rád, že jste vyhověla mé prosbě a přišla. Ředitel mi navrhl, abychom pro naše jednání použili jeho kancelář a jednali v soukromí, protože jsme nevěděli, s kým do Bradavic přijedete."

Jeho slova vzbudila ve staré dámě zájem.

Harry shrnul, co očekává v nadcházející bitvě a vysvětlil jí své dilema: "Na rozdíl od bitev v minulosti, kde Král a jeho vojsko se přímo angažovali v boji proti nepřátelům, tento boj bude více roztříštěný. Voldemort pošle svoje stoupence a různé jiné bytosti, aby zaútočili na hrad." Když spatřil její tázavý pohled, dodal: "Ministerstvo nás informovalo, že se utábořili několik mil od Bradavic. Ve většině tábořišť jsou kouzelníci, ale také mnoho jiných kouzelných bytostí, které se patrně přidaly k Voldemortovi. Zatímco bitva o Bradavice bude důležitým bojem, víme také, že se uskuteční oddělený souboj mezi mnou a Voldemortem."

Odmlčel se, aby jí dal možnost se ptát, ale paní Longbottomová pouze přikývla. "Nikdy jsem nebyla členem řádu, mladíku, ale o té věštbě vím a chápu, že ke konfrontaci pravděpodobně bude muset dojít. A vzhledem k loňským událostem musím též připustit, že ten šílenec to chce dokončit."

Harry se usmál a přikývl.

"Každopádně, ředitel zkoumal tu věc s Králem a jak to bylo dříve. Předtím byly bitvy přímé, ale ta nadcházející nebude. Máme Ministerstvo kouzel, které požádalo zahraniční vlády, aby pro boj poskytly jejich bystrozory, takže ti se budou zodpovídat ministerstvu. Ale máme také bojovníky ze Zimních zemí, kteří se ministerstvem vést nenechají. Máme Fénixův řád, který ministerstvu nevěří, protože ministerstvo nevěří jim. Máme spoustu lidí, kteří odpověděli na Volání. Někteří tu jsou sami za sebe, někteří za svou zemi, takže možná nemají nic proti ministerstvu, ale jsou tu kvůli mě, ne kvůli nim. Máme silné skupiny připravené bránit Bradavice proti Voldemortově armádě, ale nejsou jednotné. Potřebujeme je nějak zkoordinovat. Normálně by lidi do boje vedl Král, jenže já se musím připravovat na svou vlastní bitvu s Voldemortem. Nemůžu dovolit, aby mě cokoliv rozptýlilo."

Zhluboka se nadechl. Žádat o něco bylo pro něj kvůli Dursleyovým vždy těžké, ale tohle bylo mnohem horší. Jenže to musel udělat.

"Máme vlastně už zástavu. Vyrobila ji pro mne jedna žena ze Zimních zemí. Potřebuji zástupce, který se pod ní postaví do čela, aby vedl lidi mým jménem do boje. Doufám, paní Longbottomová, že budete souhlasit, abyste to byla vy."

Harry nebyl tak dobrý jako Hermiona ve čtení lidských emocí. Soudil, že jeho kamarádka by byla schopná pojmenovat jednu každou, která přeběhla po tváři starší ženy. Harry jen poznal, že byla znepokojená, ale netušil proč. Možná se ve svých předpokladech strašlivě zmýlil?

"Omlouvám se, madame. Nechtěl jsem Vás rozrušit. Vím, že můj požadavek je velmi troufalý a pochopím, pokud nebudete souhlasit..." vyhrknul.

"U Merlinovy bradky, mladý muži, nejsem rozrušená kvůli Vám," přerušila ho paní Longbottomová a poplácala ho po paži. "Jsem více než poctěná, že jste požádal mne! Ale tohle je čest, která by měla připadnout někomu Vám bližšímu."

Harry si stále nebyl jistý, v čem je problém. V myšlenkách se vrátil k rozhovoru, který měli předtím s ředitelem. Paní Longbottomová viděla jeho zmatek a smilovala se nad ním.

"Upřímně, pane Pottere, očekávala bych, že o to požádáte profesora Snapea. Nebo možná ředitele, nebo dokonce Vašeho kmotra." Neodmítla Harryho žádost, jen se podivovala, proč se té cti dostalo jí.

"No, ředitel před ministerstvem zastupuje Fénixův řád, a Sirius, no, neumím si ho představit v podobné pozici. A Severuse potřebuji mít u sebe, aby mi pomohl se zaměřit na boj. Vy jste někdo, koho znám a koho také znají a respektují ostatní účastníci bitvy. Domnívám se, že Vás budou všichni ochotní poslechnout, pokud to bude potřeba."

"V tom případě, pane Pottere, Vaši nabídku přijímám. Budu Vaším zástupcem. Je mi ctí, že Vám mohu pomoci," prohlásila formálně paní Longbottomová.

V tu chvíli, jako by věděl, že je ho potřeba, otevřel ředitel dveře a zářivě se usmál, když slyšel, že paní Longbottomová žádost akceptovala.

"Utíkej, Harry. Seznámím tvou zástupkyni se vším, co jsme dosud podnikli, a připravím ji na odpolední setkání."

Jakmile Harry odešel z ředitelny, uvědomil si, že právě teď nemusí nikde být. Dělo se hodně věcí, ale žádná nevyžadovala jeho přítomnost. Měl pocit, že by se měl připravovat, ale na druhou stranu, protože se bitva přiblížila, čas na přípravu už skončil. Trochu znepokojený šel do sklepení s úmyslem počkat tam na pravidelnou polední návštěvu havranů. Během chůze si ale všiml, že havrani ho už doprovází a šeptají mu své komentáře ke všemu, co po cestě míjel. Zastavovali ho lidé, připravující se na bitvu, aby si s ním pohovořili, a Harry jim všem děkoval a povzbuzoval je. Jak se blížil k jejich komnatám, byl stále klidnější, protože všechno běželo bez problémů. Cítil, že i havrani jsou spokojeni s tím, co vidí, a Harryho klid se přeformoval do sebedůvěry.

Před Velkou síní havrani přestali s komentováním a začali mu sdělovat informace o tom, co se bude dít. Naštěstí tam byl Seamus a odvedl Harryho nevnímajícího své okolí k nebelvírskému stolu. Na oběd bylo sice trochu brzy, ale u stolu se začali objevovat první hladovci. Seamus neměl ponětí, co se děje, a tak se posadil vedle Harryho a doufal, že ostatní budou vědět, co dělat, a že brzy dorazí.

Havrani ukazovali Harrymu skupiny nepřátel na jejich cestě ke škole. Ke Smrtijedům a dalším Voldemortovým přisluhovačům se připojili trollové, nemrtví a jiní slizcí vrčící temná stvoření. Harry se však nebál. Místo obrázků bojů mu havrani přinesli jistotu, že bradavické ochrany vydrží veškerý nápor. Útok nepřátel nebude úspěšný. Prostě to věděl.

Když havrani zmlkli a vrátili se k pozorování okolí, Harry si uvědomil, že je usazený u nebelvírského stolu mezi Seamusem a Hermionou, s Ronem a dvojčaty naproti, a všichni ho starostlivě sledují.

"Ahoj všichni," pozdravil je s rozpačitým úsměvem. "Omlouvám se."

"Jsi v pořádku, Harry?" zeptala se Hermiona.

Harry byl vždy opatrný, když se měl s ostatními podělit o věcech, které říkali havrani, ale teď měl pocit, že je to přesně to, co všichni potřebují.

"Jsem OK, Miono, vážně. Díky, Seamusi, že jsi mě sem dovedl. Byli to havrani. Potloukali se kolem mne celé dopoledne a já jsem si myslel, že do sklepení zvládnu dojít rychleji. Dneska to bylo dost zvláštní. Neměl jsem vize bojů, ale spíš jsem získal opravdu silný pocit, že jsme připraveni na cokoliv, co má přijít."

Hodně Nebelvírů zpozornělo. Věděli, že se s Harrym něco děje, když přestane vnímat své okolí, ale obvykle se ohledně toho tvářil nepříjemně. To, co upoutalo jejich pozornost, byla zmínka o havranech - tak jako ti, kteří byli před dvěma roky svědky krádeže Odinova oka, věděli, co to může znamenat.

Deanovi zasvítily oči. "Jsou havrani spokojení?"

Harry přikývl. "Obvykle mám vize příštích událostí a občas ke mně mluví. Ale tohle bylo poprvé, kdy mne nechali něco cítit. Ráno jsem se cítil klidnější než obvykle. Skoro se zdá, jako by jejich dnešní návštěva byla jen kvůli tomu, aby mi dodali jistotu, že děláme věci správně."

Hermiona se zamračila, že to Harry oznámil takhle na veřejnosti. Očekávala, že takovéto informace zazní až odpoledne na schůzi. Ale zdálo se, že Harry ví, co dělá, a tak mlčela.

Vzápětí se na stolech objevilo jídlo a pozornost všech se zaměřila na talíře před nimi. Po obědě se Harry a jeho přátelé oddělili a odešli do Harryho kanceláře. Jakmile byli z doslechu ostatních, Hermiona se okamžitě zeptala na to, co jí vrtalo hlavou celou dobu - proč Harry všem řekl o dnešní návštěvě havranů?

"Myslím, že je čas, aby se všichni dozvěděli o havranech a o tom, že jsou spokojeni s našimi přípravami. Takhle si budou všichni víc věřit. Mně to opravdu pomohlo. Proč tedy nedát lidem něco, co je povzbudí, dát jim pocit, že jsou na nadcházející boj dobře připraveni?" 

Harry měl pravdu o tom, když použil slovo "všichni". Ostatní Nebelvíři již sdělovali novinky svým přátelům v dalších kolejích, a nebude trvat déle než hodinu, než o tom uslyší každý na hradě.

Ron a Neville si dělali starosti prostě proto, že si je dělala Hermiona, ale Draco Harryho zamyšleně pozoroval a pak přikývl. "Chytrý tah, Pottere. Lidi spíš uvěří tomu, co se k nim dostane šeptandou, než nějakému oficiálnímu prohlášení."

 

 Formování třetí vlny - 141. kapitola - část druhá

Králův zástupce - 142. kapitola - část druhá

Komentáře   

0 # PardaKarin 2018-06-21 20:59
Krásná povídka doufám že už to bude konečný boj a budou žít v klidu.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
0 # PoděkováníMonika 2018-06-19 21:37
Ano,chtěla bych moc poděkovat za všechny přeložené kapitoly.Vím,že to musí dát dost práce.Jsem nadšená touto povídkou a její obsáhlostí.A moc doufám,že někde najdu zbytek kapitol.Ještě jednou moc děkuji a těším se na další kapitolky.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
0 # Odp.: Králův zástupce - 142. kapitola - část prvníElza 2018-06-04 14:39
Děkuji za překlad. Vzpomněla jsem si po dlouhé době podívat se v jakém je příběh stadiu - a jsem velmi potěšena a příjemně překvapena, že překlad stále běží.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
0 # děkujibelko 2018-06-03 16:39
Děkuji nejen za další kapitolku, ale i za tvou vytrvalou snahu překládat dál a dál. Neumím anglicky, tak bych si v originále ani na překladači nepočetla, proto ti jsem neskonale vděčná za tvou neúnavnou mravenčí práci.
Klaním se a smekám. Děkuji
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
0 # Odp.: Králův zástupce - 142. kapitola - část prvníhishito 2018-05-27 21:56
Už se to blíží. Nevillova babička je zajímavá volba, ale je fakt, že v tomhle příběhu se s ní znají zástupci všech skupin. Draco to zabil, ale asi má pravdu. Díky, že stále pokračuješ a nevzdáváš to ani po letech.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
0 # Ve jménu krále...sisi 2018-05-24 10:00
...bude paní Longbottomová nést zástavu a řídit bitvu. Myslím že nemohli najít lepšího vůdce, stratéga a znalce. Ona byla také bystrozorka, takže ví, čeho jsou schopni a co jim leze krkem. Jenže v bitvě se musí snažit každý. Také je dobré znát své protivníky v boji a vědět, jak na ně. Tak držím palce, aby vše dobře dopadlo, dobro zvítězilo, zlé bude uzdraveno a mír přijde na zemi. Je to hotový román. :oops:
Děkuji za překlad.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat

Vyhledávání

Štítky

„Žádný člověk není tak bohatý, aby mohl koupit svoji minulost.“ Oscar Wilde