| Zobrazeno: 5166
/ 4
Autorka: Amireen
Postavy: SS/??
Shrnutí: kratičká jednorázovka, smutná
Poznámka: Pokud budete mít pocit že víte, kdo je ten druhý do páru, napište to laskavě do komentářů - uděláme s toho takovou anketku.
Nezvedl hlavu, ani když se dveře do jeho pracovny s hlasitým prásknutím zavřely. Byl na ten zvuk zvyklý, nebylo nutné s dveřmi přímo praštit, stačilo je nepřidržet, když se samy prudce zavíraly. Upíral pohled na stůl, kde ležela darovaná květina. Byla nádherná, dojemná svou prostotou. Napadlo ho několik možných způsobů jejího využití, avšak dobře věděl, že proto ji nedostal.
Přišel se omluvit. Přišel mu říci, že to tak nemyslel. Že ho to nikdy ani nenapadlo a je jen krutou hříčkou osudu, že to tak nakonec vyznělo.
Kytice byla nádherná. Jen pár lístků kostřavy medvědí napovídalo něco o obdarovávajícím. O někom, kdo moc dobře ví, že tuto zelenou „trávu“ miluje. To pro ten zvláštní odstín zelené, který tak lahodí jeho velmi často unaveným očím.
Ležela na stole, víno vylité z rozbité sklenice se pomalu blížilo k jejím květům. Hrozilo otrávit nevinnou svěžest, kterou již odmítal přijmout. Přesto nechal rozlévající se víno kouzlem zmizet. To proto, aby nerozežralo desku stolu, aby složené pergameny nenavlhly.
Darované květiny a odpouštění. To chodí zpravidla ruku v ruce. Taková květina dokáže nemožné. Otevírá zatvrzelá srdce, jako němý posel klepe tam, kde se snaží zavřít. Jemně strčí nohu mezi dveře, aby nebylo možné zamknout je a zapomenout. Když hradby padnou, nezbývá, než odpustit.
Byl si vědom tohoto nebezpečí a nehodlal jej podstoupit. Již nikdy. Aby se mu vyhnul, musel se té květiny zbavit. Zvedl ji, dopřál si kratičký projev slabosti a přivoněl. S očima přivřenýma lehce se dotýkal špičkami prstů jemných okvětních plátků, snažil si zapamatovat si každý lísteček.
„Tambi!“ zavolal potom přísně. Skřítka se objevila rychleji, než okamžitě. Podal jí květinu, ale stálo ho to značné úsilí. „Předej tu kytku profesorce McGonagallové, že jí přeji všechno nejlepší k narozeninám.“
Třeba je květina od Voldyho, Liliinýmu dědečkovi, který měl zelené oči a víno mohl pít, a mrtvý Voldy se mu omlouval za vše co provedl jeho rodině, tedy vnučce, pravnukovi.
Nebo je to ještě úplně jinak a medvěd symbolizuje cosi až bulharského, nebo jinak bohatýrského, čímž se dostáváme k vysvětlení, že to mohl poslat Viktor, nebo Karkarov, ale pořád nechápu, k čemu bude Minervě, když je ve své zvířecí podobě kočkou.
Na Harryho by to mohlo být dobré, i když opravdu nevím, kdy byl Harry naposledy, tak vnímavý aby nejenom věděl jakou má Severus rád květinu, ale byl natolik vyspělý, aby se jí pokusil omluvit.
Zajímavé...
Díky.
Nevím, o koho by mohlo jít.