| Zobrazeno: 2685
/ 4
Autor: Corgi
Překlad: sssnake
Přístupnost: nevhodné pro mladší 18-ti let
Páry: Severus Snape/Harry Potter
Varování: žádné
Shrnutí: Touha po životě je silnější než dlouholetá vzájemná antipatie.
Poznámka: Povídka byla původně umístěna na UtC.
Oblečení bylo poházené všude po pokoji, jak ze sebe dva muži v zoufalé potřebě navzájem zuřivě strhávali šaty. Kdyby byl přítomen nestranný pozorovatel, nemohl by si nevšimnout krvavých skvrn, jak se ti dva postupně zbavovali kousků oděvu. Nikdo jiný tam však nebyl a nemohl vidět, co se právě odehrává v opuštěné chatě uprostřed Zapovězeného lesa. Na obou mužích byly patrné známky poranění. Rány stále krvácely. Ani jeden se o to však nestaral, protože byli plně zajati vášní, která je oba stravovala.
Jejich ústa byla pevně spojena a oni bojovali o nadvládu. Ani jeden se nechtěl tomu druhému poddat bez boje. Nakonec přece jen jeden z nich vyhrál. Oba se zhroutili na zaprášenou postel, která stála pod jedním z oken. Ten vyšší se natáhl na postel a stáhl toho menšího na sebe. Následoval další polibek, který vypovídal o potřebě a zoufalé touze dokázat si, že jsou oba stále naživu. Pak se od sebe odtrhli a prudce lapali po dechu. Místo dalšího polibku se dal menší muž svými ústy a prsty do průzkumu, což druhého začalo brzy dohánět k šílenství. Vyšší muž byl čím dál víc rozzlobenější, když ten mladší dráždil vstup do jeho těla špičkami prstů.
„Pottere, pokračuj!“
„Pokračovat s čím, Snapee?“ Zelené oči zářily zpod neukázněné kštice černých vlasů.
„Koukej to do mě už vrazit, ty drzý spratku.“
Ten „drzý spratek“, jak ho Snape nazval, odpověděl smíchem a začal prohledávat svůj bitevní oděv. Snape mrzutě zabručel, když viděl, jak mladý muž vytáhl lékárničku, která se okamžitě zvětšila na svoji původní velikost.
„Pottere, co to, u Salazara, děláš?“
„Hledám něco vhodného, co by se dalo použít jako lubrikant.“
„Nic takového nepotřebuji.“
„Dnes už jsme prolili krve dost. Nemám náladu v tom pokračovat.“
„Měl by sis tedy pospíšit a udělat to dřív, než se rozhodnu odejít.“
Vyšší z obou mužů chtěl říct ještě něco, ale v okamžiku, kdy do něj pronikl hubený prst, ústa poslušně zaklapl. Za pár okamžiků žádal víc a varovně zavrčel, když uslyšel, jak mladý muž dusí smích předtím, než přidal další.
„Dost toho škádlení, Pottere!“
„Dobře, dobře. Přestaň s tím křikem,“ opáčil Potter před tím, než pomalu zasunul tupou špičku svého kopí do Snapeova těla.
„Přitlač, Pottere. Nejsem z porcelánu, nerozsypu se,“ zavrčel Snape. Potter mu odpověděl stejným způsobem.
Potter se vecpal dovnitř jedním prudkým přírazem a Snape zasténal pod tím úžasným pocitem naplnění. Starší muž nedal svému partnerovi ani chvíli na to, aby se přizpůsobil. Naopak, chtěl, aby se v něm mladík okamžitě začal pohybovat. Mladý muž tedy začal nelítostně přirážet přičemž hledal ten citlivý bod, jehož laskáním by zažehl opravdový oheň v těle svého náročného partnera. Pokaždé, když se stáhl, tak jen natolik, že špička jeho zbraně nadále zůstávala uvnitř. Na Pottera to bylo brzy příliš. Cítil, že ho oheň, který sám zažehl, brzy stráví. Daleko dřív, než předpokládal. Obtočil tedy prsty kolem Snapeova penisu a divoce ho začal zpracovávat, aby přiblížil i jeho vrchol.
Snape napjatě zasyčel, když ucítil Potterovu ruku na své erekci. Potter mu odpověděl zasyčením v hadím jazyce. Tahle dovednost mu zůstala i po Voldemortově smrti a právě v tento okamžik přivedla Snapea k vrcholu. Potter se k němu připojil jen o pár vteřin později.
Snape se natáhl pro zaprášenou prošívanou přikrývku, která ležela v nohách staré postele, a přetáhl ji přes ně. Za chvíli už oba tvrdě spali a až do rána o sobě nevěděli.
Snape procitl za křiku lidí, který se ozýval nedaleko chaty. Šťouchal do Pottera tak dlouho, dokud se neprobudil. Tiše se oblékli. Pak společně vykoukli z okna, bezpečně schovaní za záclonou. Členové řádu prohledávali okolí. Teď, když byli již plně probuzení, mohli slyšet, že lidé venku volají jejich jména. Pomalu se tedy vydali ke dveřím. Předtím, než opustili chatu, Snape vyslovil to, co mu leželo na srdci.
„Ani slovo, Pottere.“
„Proč?“ zeptal se Potter s rošťáckým zábleskem v zelených očích.
„Bylo to jen pouhé vzplanutí, které se nebude nikdy opakovat,“ zasyčel Snape varovně.
„Když to říkáš,“ opáčil Potter. Přes jeho tvář přeběhl šibalský úšklebek. Jeho mysl už pilně vymýšlela způsob, jak Snapea znovu dostat.