Hodnocení uživatelů:  / 5
NejhoršíNejlepší 

Původní název: Lynne's AU Ending to The Marriage Stone
Autorka: lynned0101

Překlad: larkinh
Beta-reader:  nebetováno
Párování:  Harry Potter/Severus Snape, vedlejší páry SB/RL a HG/RW
Rating: slash, 15+

 

 

Harry byl příjemně překvapený, když mu Severus navrhl, aby na víkend odjeli z hradu.

"Nebyli jsme v Zimních zemích od Vánoc," nadšeně vykládal, "a od Siria jsem slyšel, že s hotelem dost pokročil. Mohli bychom navštívit Bifrost Hall, pokud je tam Diana, potom se zastavit na návštěvě u Siria a nakonec se podívat na naši vlastní usedlost."


Severus se zamračil. "Je příšerná zima a ty navrhuješ, abychom odjeli víc na sever?" Ani nevyjádřil svoje vnitřní zděšení nad těmi... sociálními... interakcemi. Typický Nebelvír - samozřejmě chce navštívit každého, koho zná, když už tam bude.

"No, kam bys navrhoval jet ty?" zeptal se nejistě Harry, který netušil, jaké možnosti vůbec mají.

Severus se musel přiznat, že o cíli jejich výletu vůbec nepřemýšlel. Nebyl vhodný čas, aby se vydali do Snape Manor, protože ochrany pořád ještě nebyly upraveny tak, aby se tam Harry dostal. V dosahu ani nebyly žádná místa s dostatečnou ochranou. Malfoy Manor nepřicházel v úvahu z naprosto zřejmých důvodů. Mohli sice navštívit jejich druhý dům v Paříži, který byl dost malý na to, aby se k nim Malfoyovi přidali, ale neznamenalo to, že jim bude k dispozici. Poslední věc, po které toužil, bylo dlužit něco Luciovi. A nenapadal ho nikdo, koho by znal natolik dobře, aby ho mohl požádat o možnost je navštívit nebo využít jejich víkendový dům, a přitom jejich domy měly dostatečně silná ochranná zaklínadla. Existovalo sice velké množství hotelů s příjemným ubytováním, z nichž mnohé Severus během svého života navštívil, ale jejich ochrany nebyly tak silné jako u soukromých domů.

Nakonec jen pokrčil rameny. Jeho nápad byl koneckonců o tom, aby na chvíli vypadli z hradu, ne aby odjeli do teplejších krajin.

"Nic jiného mne nenapadá. Zimní země jsou možná navzdory počasí nejvhodnější."

V sobotu hned po obědě použili Harry a Severus přenášedlo, aby se dostali do Bifrost Hall. Diana Brandová byla v relativním teple svého londýnského domu, ale Alrik a Asgeir je vřele přivítali a odvedli do hlavní síně hradu, která byla ještě rušnější než před více než rokem, kdy tu měli Harryho poprvé. Na stěnách plápolaly pochodně, aby zahnaly šero zimního poledne. Místa u všech stolů byla obsazená a děti si hráli v uličkách mezi nimi. Když míjeli sedící, nesl se za nimi šepot, jak je všichni poznávali.

"Je trochu moc zima," vysvětloval Asgeir a ignoroval reakci obyvatel na své hosty. "Nikdo nevydrží venku moc dlouho, takže se scházíme tady. Únor a březen představují pro nás vždycky nejhorší část roku, ale máme duben, na který se můžeme těšit. Aspoň naši válečníci mohou strávit část tohoto období dole u Bradavic. To je velmi žádané umístění."

Ukázal na stůl v přední části síně. Harry si pomyslel, že vypadá jako učitelský stůl v Bradavicích. Možná byl rezervován Brandům a jejich hostům, protože byl volný, i když byla síň jinak přeplněná. "Posaďte se, lorde Pottere a lorde Snape, a poslužte si pitím i jídlem. Můžeme si chvíli popovídat, než se vydáte do svého domova."

Oba, Harry i Severus, přijali nabízené poháry piva a odmítli talíře s jídlem. Severus si nemohl nevšimnout, jak mladé dívky, která je obsluhovaly, flirtovaly s Harrym, a obdařil je tvrdým pohledem. Chvíli u stolu panovalo trapné ticho, které posléze přerušil Harry.

"Opravdu si vážíme toho, že vaši muži stráží Bradavice. Nemáte kvůli tomu potíže? Nepotřebujete je tu?"

Alrik zavrtěl hlavou. "Samozřejmě že ne, Harry! Farmy jsou na zimu zavřené a za tak krátkých dnů nemají muži moc co dělat. Bylo požehnáním, že jsme mohli tento rok poslat naše mladíky na střídačku do vašeho hradu a dát jim něco na práci a něco, na co se mohli těšit. Takhle nízkou míru opilství a výtržnictví jsme tu už dlouho neměli."

"Nemáte nic, co by potřebovalo opravit, nebo nějaké jiné zájmy, které by mohly rodiny zabavit v zimě?" zeptal se Severus, kterému to připadalo divné vzhledem k tomu, jak dlouhé zimy tu byly.

"No, až do loňska byly zimy hlavním ročním obdobím, kdy na nás útočili mozkomoři. Vždycky tam venku byli, ale v zimě to bylo nejhorší. Od nepaměti jsme všichni byli přes zimu namačkaní v ohrazených usedlostech. Letos jsme tu všichni taky, ale spíš ze zvyku, protože díky Merlinovi mozkomoři už nejsou problém. Ale protože spousta lidí v listopadu odchází ze svých farem, jsme zvyklí opravit všechno nářadí hned po sklizni, protože neočekáváme, že se tam budeme moci vrátit dřív než v dubnu," vysvětlil Alrik.

Severus se na svého švagra překvapeně podíval. "To jsem netušil. Změní to Black a jeho plány na vybudování obchodního místa? Bude otevřené po celý rok nebo jen přes léto?"

Asgeir se usmál, protože v lordu Snapeovi spatřil možného spojence. "Jsem všemi deseti za celoročně otevřený trh. To bude ohromná změna ve srovnání s tím, na co jsme tu zvyklí, a proto jsou někteří proti." Krátký pohled na jeho syna naznačil, kde odpor vznikl. "Zpočátku budeme obchodovat především s našimi produkty - výnosy z farem, lektvarovými přísadami, rudou, protože některé naše zboží má sezónní charakter. Některé rodiny ale plánují rozšířit své farmy a dokoupit dobytek, aby se rozšířila nabídka druhů sýrů, masa a možná dokonce i vlněných výrobků."

Alrik se chytil na vějičku. "Souhlasím, potřebujeme změnit to, abychom se všichni nemačkali ve velkých usedlostech. Není to moc zdravé, a jak jsem říkal, opilství a výtržnosti byly vždy naším velkým problémem. Nejsem si ale jistý, stejně jako mnozí další, jestli se jedná o zlepšení, když se naše rodiny stanou otroky obchodu a budou nuceny zůstat na svých farmách po celý rok. Tady se vytváří naše společnost, na místech, kde se scházíme přes zimu."

Chvíli upřeně zíral na svého otce a pak se zachmuřeně zahleděl do poháru s pivem. "Naše přírodní bohatství může být velmi cenné, ale nejsem si jistý, zda po staletích izolace jsme schopni nabídnout něco, co bude mít pro zbytek světa nějakou hodnotu."

"To nemůžeš myslet vážně!" vyhrkl Harry. "Lidi potřebují něco dělat. Ať už se bude jednat o péči o dobytek, zakládání malých výroben na farmách, výrobu sýra nebo konzervování masa, nebo dokonce výrobu příze z vlny - to všechno jim dá smysl života. A se vší tou nedávnou pozorností, jakou Zimní země přitáhly, a všemi těmi žádostmi o občanství, cokoliv, co bude odtud pocházet, bude mít velkou hodnotu!"

Severus s Harrym souhlasil. Pouhé označení původu ze Zimních zemí udělá z daného výrobku žádané zboží. U lektvarových přísad to platí už léta. Cokoliv, co bude odtud pocházet, bude mít zajištěno odbyt. A tihle idioti přenechali celý trh Blackovi. Merlin jim pomáhej.

Blackova usedlost byla jejich další zastávkou. Dalo se ji zahlédnout z nejvyšší věže Bifrost Hall na druhé straně údolí, protože větve stromů teď byly holé. Harry a Severus kvůli mrazivému počastí odmítli košťata a raději se tam přeletaxovali.

Sirius málem skákal radostí, když viděl Harryho, ale jeho nadšení trochu opadlo, když zjistil, že ho doprovází Severus. Naštěstí tento víkend ho přijel navštívit i Remus, který šťastně převezme roli mírotvůrce, bude-li to potřeba. Po výměně obvyklého vrčení místo pozdravu se Severusem objal Harryho a políbil ho na vršek hlavy.

"Rád tě vidím, štěně. Chyběl jsi mi. Měl jsem ale tolik práce. Na jaře budeme otevírat."

Remus přivítal Severuse srdečněji, ale zeptat se na něco, co Sirius naprosto pominul. "Co vás dva sem přivádí uprostřed zimy? Mimo bradavické ochrany?"

"Vzhledem k tomu, co se děje, jsou Bradavice opět narvané k prasknutí. Jenže studené počasí znemožňuje lidem pobyt venku. Upřímně, ten smrad mi začal vadit." Severus byl rád, že se na to někdo konečně zeptal.

Sirius si odfrkl a vysloužil si tím upřený pohled od Harryho, který ho zastavil před vyřčením nějaké kousavé poznámky o Severusově nosu. Kdy se naučil koukat na lidi stejně jako lektvarista?

"Navrhnul jsem, abychom na víkend odjeli z hradu. Naši destinaci vybral Harry."

Remus se zatvářil spokojeně. Severuse naštvalo, že nedokázal určit, zda je šťastný, protože přijeli, nebo protože to byl Harryho nápad.

"Máme pár místností, kde můžete přespat, pokud chcete," navrhl s naději Sirius.

Harry však jeho naděje rychle utnul. "Díky, Sirie, ale naše usedlost je hotová, a tak odjedeme tam. Nemohl jsem však přijet a nenavštívit tě."

Tím naprosto potlačil jakýkoliv hněv, který mohl Sirius pocítit při odmítnutí jeho pozvání. Místo toho je vzal na prohlídku hotelu. Bylo v něm několik veřejných prostranství, která vypadala velmi útulně a pohodlně, nicméně to, co Sirius popsal jako ložnice a co se víc podobalo na ubytovnu, Severuse naprosto překvapilo.

"Blacku, chápu to správně, že tohle hodláš nabízet jako místo pro přenocování?" zeptal se neutrálním tónem.

Remus a Sirius o tom museli sami diskutovat, protože mu odpověděl vlkodlak.

"No, tohle je ubytování, které obyvatelé Zimních zemí očekávají. Navštívili jsme pár hotelů v několika větších usedlostech a všechny pokoje pro hosty vypadaly jako tohle. Myslím, že Alrik požádal Siria, aby svůj hotel vybudoval v podobném stylu."

Harry pochopil, o co tu jde, a tak se zapojil do rozhovoru, aby to nebyl jen Severus, kdo povede tento nepříjemný rozhovor.

"Sirie, myslím, že si musíš uvědomit, že tvůj hotel budou vyhledávat dvě skupiny lidí. Samozřejmě, že tu bude nocovat spousta místních, a pokud tohle je to, na co jsou zvyklí, tak je pochopitelné, že chceš, aby se tu cítili pohodlně."

Sirius souhlasně přikývl.

"Jenže budeš mít také hosty z jiných zemí, že ano? Budou to lidé jako já nebo madame Bonesová." Harry měl před očima vizi pana Malfoye, ale moudře se rozhodl ho nezmiňovat. "Takoví lidé jsou zvyklí na jiné ubytování. Budou požadovat pokoje jen sami pro sebe. Mnozí budou očekávat vlastní koupelnu a WC a nebudou nadšení, pokud by se měli o ně dělit s někým jiným. Musíš vybudovat takový hotel, kde se budou i oni cítit pohodlně."

Severus se rozhodl vysvětlit něco, co Blackovi vůbec nedocházelo. "Blacku, mezi obyvateli Zimních zemí jsou dvě skupiny názorů. Asgeir Brand si možná pamatuje naprosto odlišný svět a je nedočkavý zavést změny, které umožní jeho zemi získat zpět předchozí slávu. Jeho syn, a s ním pravděpodobně i větší množství dalších mladých mužů, si nic takového nepamatují a staví se vůči všem změnám velmi skepticky. Bezpochyby na tebe obě skupiny budou tlačit. Měl by sis uvědomit, že to jsou ti starší, moudřejší muži, kteří změny vítají a podporují. Nenech se ovládnout názory mladých, kteří je odmítají, pokud si myslíš, že budou přínosem pro tuto krajinu."

Sirius zpomalil. To byla od Snapea docela přátelská rada, a navíc vystihl tlak, který byl na něj vyvíjen v posledních pár měsících. "Jo, docela na mě tlačili, abych návštěvníkům poskytnul skutečný pocit toho, co znamená být v Zimních zemích," zamumlal nakonec.

"A přesně tuhle šanci máš," ozval se Harry. "My navrhujeme jen malou změnu ve tvých plánech. Vybuduj skutečnou vikinskou hospodu nebo jak tady říkají těm svým síním. Nabízej místní pokrmy a nápoje. Klidně můžeš nabízet i spací místnosti těm, kteří si chtějí vyzkoušet místní způsob nocování. Ale zároveň připusť, že někteří hosté budou očekávat určitou úroveň pohodlí a nebudou nakloněni nějakému dobrodružství. Pokud tu budou chtít obchodovat nebo budou mít peníze na nákupy, určitě budeš chtít, aby se tu také cítili pohodlně."

Remus podotkl: "Vzpomínáš, jak jsme chtěli zkopírovat velkolepý vzhled síně v Bifrost Hall? Možná tohle je přesně to, kde je možné zkombinovat oba typy ubytování? Lidi se tam budou cítit pohodlně, ale zároveň zažijí na vlastní kůži věci, které jsou pro Zimní země typické."

Pokračovali dál v prohlídce, Sirius a Harry vepředu, obezřetně následováni Severusem s Remem. Podle Severuse byl vlk vždycky moudřejší. Zatímco tedy Sirius podával hlasitý a expresivní popis všeho, co viděli, Severus Removi potichu zašeptal: "Tady je citlivá politická situace, Lupine. Jestli Black nevybuduje skutečné obchodní centrum, do kterého budou lidi rádi jezdit, odsoudí Zimní země k pouhému vykořisťování. Tohle je jejich jediná šance vzít osud od vlastních rukou, a oni ji musí využít."

Remus se na něj podíval překvapeně i pobaveně zároveň. Jeho slova nebyla vůbec absurdní, ale to, že je řekl právě Snape, bylo směšné.

I Severus byl překvapený tím, co právě řekl. Přisoudil to tomu, že je v tom nejnebelvírštějším místě na světě, což se muselo projevit na jeho rozumu. Nic jiného v tom nemohlo být.

"To jsou poněkud silná slova, Severusi. Ale chápu, na co poukazuješ, a souhlasím s tebou, že by to byla ta nejnešťastněji minutá příležitost. Se Siriem jsme o tom hodně mluvili, ale zdá se, že ho Alrik Brand vždy nějak přemluví, jakmile se vrátím do Londýna."

"Doufám, že Harryho povzbuzení ho utvrdí v tom, že by se měl zařídit tak, jak jsme řekli. Moje sestra by mu mohla pomoci vytvořit pokoje, které budou vzhledem připomínat zařízení Zimních zemí, ale zároveň uspokojí i kouzelníky s mnohem tradičnějšími požadavky. Také by mohla znát nějaké prodejce, kteří by si tu chtěli zřídit stánky či obchody, pokud své plány povedete i tímto směrem."

Remus byl zmatený. "Proč bychom tu měli nabízet zboží, které si každý může koupit doma?"

"Co ševci vyrábějící boty a tašky z kůže, kterou tu nakoupí? Krejčí, kteří budou vyrábět oblečení z místních látek? Možná byste mohli zaměstnat i kuchaře, který bude vařit pouze z místních surovin?"

Severus v duchu protočil oči. Vážně, to nemají vůbec žádnou představivost?

Za hodinu stáli Harry se Severusem konečně před jejich domem. Zatímco na nedalekých polích byla silná vrstva sněhu, kouzla nastavená na vlastní usedlosti způsobila, že země byla sice zmrzlá, ale bez sněhu. Přenesli se sem pomocí asistovaného přemístění. Severus si věřil s přemístěním na místo, které předtím navštívil jen jednou, ale Harry to nechtěl riskovat. Lektvarista navíc držel v náruči obrovský koš plný jídla pro celou armádu, který mu na Bifrost Hall vnutila jedna z žen.

Vstoupili společně do domu a Harry odnesl koš do kuchyně, kde překvapeně vyjekl, protože málem zakopl o Dobbyho. "Harry Pottere, nevěděl jsem, kdy Vy a profesor Snape přijedete, ale chtěl jsem pro Vás připravit dům! Večeři mohu servírovat, kdykoliv si budete přát."

Harry byl rád, že tu potkal Dobbyho a ne nějakého jiného skřítka, který by používal všechny ty nepřirozené tituly. Chystal se navrhnout čas večeře, když do kuchyně vešel Severus. Kývl Dobbymu na pozdrav, odsouhlasil, že večeře bude za dvě hodiny, a pak se náhle zarazil. Něco nebylo v pořádku. Potají si přivolal do ruky hůlku.

"Jak jsi se sem dostal?" zeptal se skřítka sametovým hlasem. "Na domě jsou mohutné ochrany, které mají propustit jen mne a Harryho."

Dobby se klidně usmál a z namířené hůlky si nic nedělal. "Profesore Snape, skřítek je vždy schopný se dostat skrz ochrany. Jak jinak bychom se mohli starat o naše domy a kouzelníky, kteří v nich žijí?"

Severus byl zmatený, ale jak o tom přemýšlel, musel uznat, že to asi bude pravda. Domácí skřítkové se přemísťovali do Bradavic i v rámci nich, navzdory protipřemisťovacím zábranám, které nedokázali překonat ani nejmocnější kouzelníci. Pamatoval si, že Dobby se volně přemisťoval z a na Malfoy Manor, když ještě patřil Malfoyům, přestože Malfoy Manor měl ta nejsilnější ochranná kouzla. Vzhledem k současné paranoii se divil, že si nikdo ještě neuvědomil, že sktřítkové volně procházejí všemi ochrannými kouzly.

Odpověď na to dostal, když poslouchal svého manžela, jak se s Dobbym domlouvá, co bude k večeři - nikdo nevěnoval pozornost drobnostem. Nikdo kromě Harryho a Albuse. A teď možná i jeho.

Harry následoval Severuse do laboratoře a skrze ni do skleníku, kde sledoval, jak starší muž pozorně prohlíží rostlinky od Tety. "Pěkně to tu voní, že?" poznamenal po chvíli a zhluboka se nadechl. Byl tu čerstvý vzduch, spíše svěží než studený, a vůně květin, což se zdálo neskutečné vzhledem k tomu, jak daleko na severu byli.

"Moje stázová kouzla stále drží. Zdá se, že pár dalších rostlin rozkvetlo." Severus se také zhluboka nadechl a usmál se. "Je příjemné, když na nás neútočí zkažený vzduch z přeplněného prostoru! Jen tohle samotné způsobuje, že tu strávíme úžasnou dovolenou."

Severus něco kutil po celém skleníku (Harryho popis, nikoliv Severusův). Přesadil řízky do jejich vlastních květináčů, připravil si nové řízky, které vezme s sebou do Bradavic, a přidal k nim několik lahviček s tinkturami od Tety. Harry mezitím očichával květy, ale brzy ho to přestalo bavit. Vrátil se do laboratoře, jež však také neskýtala žádné rozptýlení, a tak nakonec skončil před velkým hořícím krbem v hale.

Po večeři, k níž měli Harryho oblíbené hovězí s yorkshirským pudinkem, růžičkovou kapustou a sladkým pudinkem, seděli oba muži chvíli na pohovce před krbem.

"Myslíš, že nás Sirius poslechne?" zeptal se Harry. Celou dobu přemýšlel o tom, jak byl jeho kmotr hrdý na přestavbu domu, a doufal, že ho jejich návrhy nenaštvaly.

"Jeho vlk mi řekl, že mu navrhoval něco podobného, ale pokaždé, když se vrátil z Londýna, Alrik Siriuse nějak přesvědčil, že se má řídit jeho radami. Doufám, že tvoje návrhy, spolu s Lupinovými, ho udrží na správné cestě. Kromě toho jsem se zmínil, že by mu moje sestra mohla pomoct." Nejprve se vůbec nechtěl zmínit o podivných slovech, která použil při popisu následků, ale protože nejspíš vypil příliš brandy, dodal: "Měl jsem silný pocit, že tohle je klíčové období pro Zimní země. Nevyužití této příležitosti napáchá velké škody, ze kterých se budou ještě dlouhou dobu vzpamatovávat."

Harry se na něj zkoumavě podíval. Tohle neznělo jako Severus, ale nenašel v jeho řeči žádné rozpaky z toho, jaká slova použil. Že by další "nahlédnutí"? To by bylo zajímavé. Teď, když věděli, že Severusova nahlédnutí do budoucnosti je nutné brát vážně, bylo dokonce ještě důležitější, aby je Sirius poslechl. Měli by na výstavbu dohlídnout a ujistit se, že Alrik Siriovy plány nijak nezmaří.

Severus vzal nakonec Harryho za ruku a odvedl ho do ložnice. Dobby ji musel pro ně připravit, protože v krbu hořel oheň a místnost byla příjemně vyhřátá, navzdory vichřici panující za okny. Dokonce i vana byla napuštěná horkou vodou.

Oba se do ní posadili a Severus nechal Harryho chvíli dovádět v bublinách. Jejich rozhovor postupně utichl a místo něj nastoupily emoce. Milovali se pomalu, ale vášnivě, a trvalo dlouho, než se konečně postavili, navzájem osušili a přesunuli do měkké a kouzly vyhřáté postele. Netrvalo dlouho, než oba propadli spánku.

Severuse o několik hodin později probudila potřeba, dojít si na toaletu. Z nohou postele vzal přehoz a zabalil se do něj, aby se ochránil před chladem. Na zpáteční cestě se zastavil u okna. Stále foukal silný vítr a zdálo se, že vzduch je docela mrazivý, ale už nesněžilo. Zaujalo ho, že v lese kousek za plotem zahlédl světlo. Pevněji se zabalil do přehozu, a zatímco se snažil proniknout tmou a zjistit, co to je za světlo, aby mohl vznést stížnosti Asgeira Branda, uvažoval, zda tu vůbec měli tolik soukromí, kolik si původně mysleli.

Nakonec si uvědomil, že zdrojem světla není člověk. V lese rostla kouzelná zlatice. Nebylo pochyb, že teplo z termálních pramenů a zvláštní zákoutí mezi kameny umožnily tu rostlinám zakořenit a dokonce kvést v podivné době. Stál a obdivoval houževnatost přírody, která objevila způsob, jak zajistit světlo dokonce i v nejtemnější části roku. Světlo a tma. Vytváření tmy, když má být světlo.

Ústa se mu roztáhla do úsměvu, když si uvědomil, na co Harryho poslední vize ukazují.

- - - - -

Zatímco byl Harry stále ještě v koupelně, Severus se vydal dolů do kuchyně, aby se postaral o snídani. Domácí skřítek si musel vzít jeho slova o soukromí k srdci, protože místnost byla prázdná. Na stole však stála konvice horkého čaje a koš, který dostali v Bifrost Hall, byl vybalený a jídlo z něj vyložené na pracovní ploše. Bylo tam vše, co mohli chtít na sendvič, a také nějaké ovoce. Severus si naložil talíř, posadil se ke stolu a četl si lektvarový časopis. O pár minut později se přiřítil Harry, vyjádřil nadšení nad množstvím jídla a s plným talířem se posadil vedle Severuse.

"Vypadá to, že vítr foukal celou noc. Ještě pořád sněží?" zeptal se.

"Sněžit přestalo v noci, ale řekl bych, že bude docela mrazivo. Myslím, že bude lepší, když použijeme jedno z těch přenášedel, abychom se dostali přímo do Bradavic a nemuseli cestovat přes Bifrost Hall," uvažoval Severus. Takhle by byli chráněni před počasím úplně. Pokud to vezmou přes Bifrost Hall, budou vystaveni ledovému větru o trošku déle.

Harry přikývl a obrátil pozornost ke svému obrovskému sendviči se slaninou.

V poledne Harry opustil svoje místo před krbem, kde dopisoval úkol do přeměňování, a vydal se prozkoumat kuchyni. Dobby byl stále pryč, ale ve skříňkách našel další jídlo, teplé i studené. Chvíli na to se ze své laboratoře vynořil i Severus. Právě dojídali, když přišel Dobby.

"Ach, pánové, Dobby je rád, že jste stále tady! Strašné věci se dějí, strašné!" Skřítek žmoulal v rukách svoje oblečení a v rozrušení hýbal svýma velkýma ušima. "Pan profesor Brumbál je znepokojený, velmi znepokojený kvůli pánům. Ale Dobby mu řekl, že vás může najít a vyřídit vám vzkaz. Zlí lidé rozbili letaxovou síť a ministerstvo ji úplně uzavřelo. Kouzelníci a čarodějky teď nemohou cestovat. Ministerstvo také prohlásilo, že nikdo nesmí cestovat pomocí přenášedel, dokud je nezkontrolují. Pan profesor Brumbál se velmi obává, že se nebudete moci vrátit domů."

Severus ztuhnul, když poslouchal Dobbyho. Smrtijedi zřejmě něco plánovali - možná je to předzvěst útoku? Proč o tom ale havrani neřekli Harrymu, nebo proč to sám nevycítil? Nebo jim to ukázali, a oni to jen neuměli interpretovat? Jak závažné to vůbec bylo? Je zničený celý systém nebo jenom narušený? A proč by vůbec někdo dělal něco takového v neděli odpoledne, když za pár hodin, v pondělí ráno, bude celá letaxová síť plná lidí?

Harry očividně věnoval velkou pozornost jejich rozhovoru o magii skřítků, protože se zeptal: "Dobby, jak jsi se sem dostal? Přenesl jsi se pomocí přenášedla?"

Dobby na něj zbožně pohlédl, když ho Harry oslovil jeho jménem. "Ach ne, pane, skřítkové nepotřebují přenášedla ani letax. Skřítkovská magie jim umožní přenést se kamkoliv, kde potřebují být."

"Můžeš nás oba vzít s sebou zpátky do Bradavic?" zeptal se Severus.

Dobby se zatvářil překvapeně, ale pokrčil rameny. "Samozřejmě, pane. Skřítkové mohou vzít s sebou kouzelníky, ale většinu skřítků by nikdy nenapadlo jim to nabídnout. Mohu vás vzít zpět do Bradavic. Dobby tu vždy bude pro pána Harryho Pottera!"

Oba muži si rychle sbalili věci a vrátili se do kuchyně. Dobby je oba vzal za ruce, a než stihli mrknout, byli zpět ve svých pokojích v Bradavicích. Severus hned navrhl, aby šli za ředitelem a ujistili ho, že jsou v pořádku, a Harry s ním souhlasil. Oba se nejistě podívali na krb.

"Dokud nezjistíme, co přesně se stalo, necháme to raději být." Severus zkontroloval ochrany kolem letaxu, zda nejsou narušené, a přidal pár nových, a pak oba pospíchali do ředitelny.


[A/N: děkuji všem, kteří byli tak laskaví a zanechali mi komentář. Opravdu si toho vážím. Pár lidí se mne ptalo, jak dlouho bude příběh ještě pokračovat. Nejsem si úplně jistá, ale myslím, že ještě tak čtyři nebo pět kapitol. Vím, že poslední dobou nepřidávám nové kapitoly příliš často. Skutečný život mi připravil nějaká překvapení a já se z nich pořád snažím vzpamatovat. Doufám, že teď, když mám představu, jak celý příběh zakončit, bude se mi psát lépe.

Co se trebuchetů a dobývacích strojů, chtěla jsem zmínit show na vědeckém kanálu tady v USA - Punkin Chunkin. Je to soutěž, v níž lidé používají všechny možné druhy doma vyrobených trebuchetů a vrhacích strojů (kterým se říká "pumpkin machines - tykvové stroje") a vrhají tykve místo kamenů. Soutěží se o to, komu se podaří vrhnout tykvi nejdál.]

 

Nedorozumění - 140. kapitola - část první

Formování třetí vlny - 141. kapitola - část první

„Člověk, který nikdy neplakal nežil opravdový život!“ Jan Werich